Pochází z východní Asie, žije v poušti Gobi. Je to jeden z 15 druhů
pískomilů. Pro chov je nejlepší pořídit si minimálně 2 jedince,
protože je to velmi společenské zvířátko. Ocásek, který při skákání
slouží jako kormidlo, je velmi křehký, velmi snadno se utrhne. Pískomil
je schopný vyskočit až 50cm. Pozor na čerstvou trávu a některé
druhy zeleniny, mohou způsobovat nadýmání. Je dobré přidávat
větvičky z ovocných stromů, tvrdý chleba anebo minerální kámen
na obrušování zubů.

Pochází z Jižní Ameriky.Velmi inteligentní a společenské zvíře,

které je aktivní přes den.Dožívá se průměrně 7-8let.Dá se dobře

ochočit a proto se hodí k dětem.Jméno má odvozeno od tvaru

svých zubů.Nejlepším krmením jsou pro ně směsky s nízkým

obsahem tuků, seno a vojtěškové granule. Osmáci jsou zvyklí a

potřebují hodně hlodat, dobré je tedy přidávat větvičky z ovocných

stromů, tvrdý chleba anebo minerální kámen na obrušování zubů.

Jejich původ je v Japonsku a Číně, do Evropy se dostaly jako okrasná zvířata, jsou vyšlechtěné z myši domácí. Je to velice aktivní a zvědavé zvířátko, aktivní jsou hlavně navečer a v noci. Jsou velmi společenské, proto je lepší chovat minimálně 2 jedince. Na krmení je dobré podávat směsky pro drobné hlodavce a zpestřovat jim stravu živočišnou složkou, např. psí nebo kočičí granule. Ani u nich nezapomínáme na větvičky z ovocných stromů, tvrdý chleba anebo minerální kámen na obrušování zubů.

Pochází z Jižní Ameriky.V přírodě žije ve velkých skupinách, dokáže

vydávat celou škálu zvuků od kvíkání, přes bublání až po cvakání

zubů.Dožívá se v průměru 7-8let.Do krmení je nutno dodávat vitamín C,

protože si ho morče samo nedokáže vytvořit a při jeho nedostatku

může dojít až k úhynu.Důležitou složkou potravy je seno.Pozor na

čerstvou trávu a některé druhy zeleniny, mohou způsobovat nadýmání.

Je dobré přidávat větvičky z ovocných stromů, tvrdý chleba anebo

minerální kámen na obrušování zubů.

Byl vyšlechtěn v Anglii z králíka domácího.Standartní králík zakrslý by

měl vážit do 1,5kg, beránci bývají větší do 2kg.Díky velkým uším mají

výborně vyvinutý sluch, dokáží si i tzv. pamatovat zvuk (hlas svého

majitele, krmení dopadajícího do misky atd.).Dožívají se průměrně

7-8let.Důležitou složkou potravy je seno.Pozor na čerstvou trávu a

některé druhy zeleniny, mohou způsobovat nadýmání.Je dobré

přidávat větvičky z ovocných stromů, tvrdý chleba anebo minerální

kámen na obrušování zubů.

Pochází ze stepí Sibiře.Samečci zcela netypicky asistují samičkám

při porodu a pomáhají se starat o mláďata.Je to noční zvíře, probouzí

se za soumraku a spát chodí před rozedněním.Může být chován i

jednotlivě.Dožívá se 2-3 let.Ke krmné směsi zrní je dobré přidávat

ovoce a zeleninu, pozor však na čerstvou trávu a některé druhy

zeleniny, mohou způsobovat nadýmání.Je dobré přidávat větvičky

z ovocných stromů, tvrdý chleba anebo minerální kámen na

obrušování zubů.

Je někdy nazýván křeček syrský, protože pochází ze Sýrie.Všechna

dnes doma chovaná zvířata tohoto druhu pocházejí původně

z jednoho vrhu.Jeho specifikem jsou velké lícní torby, do kterých

se mu vejde neuvěřitelné množství potravy.Je to samotář, dožívá

se 2-3 let.Ke krmné směsi zrní je dobré přidávat ovoce a zeleninu,

pozor však na čerstvou trávu a některé druhy zeleniny, mohou

způsobovat nadýmání.Je dobré přidávat větvičky z ovocných stromů,

tvrdý chleba anebo minerální kámen na obrušování zubů.

Původně pochází z Asie, díky lodní dopravě se rozšířil do celého světa.

Vyšlechtěn byl kvůli lékařským pokusům v laboratořích.Velmi často je zaměňován s krysou, obecně platí, že potkan je větší než krysa, má

menší uši, kratší ocas než tělo, zkosený čenich a menší oči.Potkani

jsou čilí hlavně v noci, dobře plavou a šplhají.Je to jeden z

nejinteligentnějších hlodavců žijících v přírodě.Potkan je všežravec a

proto je dobré podávat směsky pro drobné hlodavce a zpestřovat jim

stravu živočišnou složkou, např. psí nebo kočičí granule.Ani u nich nezapomínáme na větvičky z ovocných stromů, tvrdý chleba anebo

minerální kámen na obrušování zubů.

Původ: Obývá rozsáhlé oblasti prérií od jihu Kanady až po severní Mexiko.

Celé kolonie psounů obývají složité podzemní nory, které jim slouží zejména jako úkryt, ale také jako zásobárna krmiva na zimu. Uvnitř kolonie panují určitá pravidla. Celá kolonie je rozdělená do skupin, které tvoří jeden samec a více samiček s mláďaty. Ač je psoun velice společenský, ne vždy se podaří sestavit vhodnou chovnou skupinu. Při nebezpečí vydává psoun varovný štěk, který upozorňuje na blížícího se nepřítele a v rychlosti prchá do nory. Zvláštní je val u vstupu, který noru chrání před deštěm a dravci.

Chov: Psouny chováme nejlépe ve skupinách s jedním samcem a více samicemi. Pro čtyřčlennou chovnou skupinu psounů musí mít výběh zhruba 3m2. Nezbytné je, aby základy ( nejlépe betonové ), byly alespoň 2 metry v zemi! Uvedené rozměry je nutno dodržet, protože psouni se bez problému prohrabají ven. Výběh musí být zasypán těžkou jílovitou půdou, ve které budou psouni hrabat a vytvářet nory. V případě, že chováme jednoho psouna jako domácího mazlíčka, tak plocha klece k chovu by neměla být menší, než 100 x 50 cm. Na dno klece dáme hobliny nebo kukuřičnou podestýlku.

Krmení: Základní potravou psounů je seno a různé suché trávy. Potravu můžeme obohatit granulemi pro činčily, ne výkrmovými granulemi pro králíky! Jednou týdně čajovou lžíci směsi pro morčata. Občas kousek mrkve, jablka, nebo listy pampelišky. Dbejte na to, aby jste psouna nepřekrmovali! Psoun je zvíře, které vydrží do sebe cpát vše, na co přijde a věřte tomu, že toho zvládne spotřebovat dost. V případě, že psouna překrmujete, zkrátíte mu život z jeho deseti let na dva roky! Důležitá je také napáječka z čerstvou vodou, každý živý organismus potřebuje pro život tekutiny, proto nevěřte nikomu, kdo tvrdí, že psouni vodu nepotřebují.

Ostatní: Pokud nechcete psouny rozmnožovat, bude lépe, když si svého miláčka necháte vykastrovat, předejdete tak zbytečným útokům ze strany psouna v době, kdy je v říji ( podzim - zima ). Nezbytné je upozornění, že všechny členy domácnosti bere psoun za svou smečku, proto vždy, když přijde návštěva, zavřete psouna do klece. Vzhledem k tomu, že Vás bude chtít psoun ochránit, tak z velkou pravděpodobností “ nepřítele “ pokouše. Nesnažte se psouna za takové chování trestat, je mu to přirozené a stejně ho to neodnaučíte.

Co je mor králíků a myxomatóza?

Mor králíků: (hemorhagický zánět plic). Onemocnění s velmi rychlým průběhem, mnohdy hynou všechna nemocná zvířata. Velmi krátká inkubační doba. Králíci hynou v křečích s příznaky dušení. Nemoc postihuje všechna zvířata od věku 30 dní. Onemocnění je přenášeno přímým kontaktem nemocných a zdravých zvířat, chovatelskými pomůckami, ale především bodavým hmyzem. Preventivní ochrana je základ pro zdravý chov. Provádíme dezinfekci, očkování a zamezíme přístupu bodavého hmyzu ke zvířatům.

Myxomatóza: Velmi nakažlivé, většinou akutně probíhající onemocnění králíků. Většina postižených zvířat hyne. Nemocní králíci mají uzlovitá zduření (velikosti hrachu) v podkoží hlavy, na boltcích, pyscích, v okolí nosu a často také v krajině pohlavních orgánů. Nákaza se šíří jako u moru králíků.

Zdrojem obou nákaz, bývají divocí králíci a ty chovy, jejichž nezodpovědní chovatelé nenechali zvířata preventivně naočkovat.

Šíření nákaz může být zapříčiněno a umožněno (jak už bylo uvedeno), bodavým hmyzem, především komáry. V těle hmyzu se může virus udržovat až po dobu 8 měsíců, k nakažení králíka stačí pouhé jedno bodnutí! V králičích kůžích usušených na vzduchu se virus udržuje až 10 měsíců.

Preventivní očkování králíků vám provede každý veterinář. Ze své zkušenosti mohu doporučit kombinovanou vakcínu, nástup imunity je 3-7 den po vakcinaci, ale plnohodnotná imunita je za 2 až 3 týdny.

V jakém věku očkovat?

Optimální stáří pro primovakcinaci je 10 týdnů a revakcinace za 6 měsíců. Poté dodržovat šestiměsíční intevaly v revakcinaci. Při nepříznivé nákazové situaci provádíme primární vakcinaci v 6. týdnech, revakcinaci v 10. týdnech a v 6 měsíci revakcinace. A další šestiměsíční intervaly v revakcinaci.

Pokud chcete mít stoprocentní jistotu, je nutné dodržování šestiměsíčních intervalů v revakcinaci.

Mnoho chovatelů se mýlí, že stačí králíky očkovat jen jednou ročně vždy na jaře. Poté, když se vyskytne nákaza se diví a nadávají, když vidí uhynulá zvířata. V mnoha případech se očkuje v dubnu na jaře, poté mnoho chovatelů nakupuje nová zvířata, popř. se zúčastňuje výstav. Nastane měsíc říjen a najednou začnou králíci hynout a zbytečně tak chovatelé dávají za vinu veterináři, ve vedlejším případě kritizují očkovací látku, že je neúčinná. Tento případ má za následek nedůvěru k očkování a mnoho chovatelů dále zvířata neočkuje.

Kde je chyba? Jedině v chovateli, protože imunita po vakcinaci přetrvává 4-6 měsíců. Z toho vyplývá, že je nutná revakcinace.

Na závěr: Myslím si, že investice do očkování se vyplatí a každému chovateli se vrátí v podobě odchovů a pohledu na zdravá zvířata. Králíky chovám od dětství, zažil jsem mnoho nákaz a neznám situaci, při níž bych zaznamenal jakékoli úhyny. ( autor Kudělka Václav ).